Srpen 2010
Zlatý retrívr
23. srpna 2010 v 16:56 | Lewis | zvířata
Zlatý retrívrZemě původu: Charakteristika:
Anglie. Lovecký pes, vhodný do rodiny.
Výška:
Psi měří v kohoutku 56 až 61 cm, feny jsou o něco menší: 51 až 56cm.
Péče:
Srst pravidelně češte a kertáčujte, zastřihávejte přebytečné chlupy polštářky na tlapkách a pravidelně kontrolujte čistotu zvukovodu.Pokud by se vám to zdálo nutné, můžete jej zavést do trimovacího salonu, kde se mu postarají o perfettní zevnějšek.
Dravci-kondor
4. srpna 2010 v 16:06 | Lewis | zvířata
Kondor andský
Kondor andský (Vultur gryphus) je jihoamerický dravý pták.
Rozšíření
Žije především na celé východní straně And v Jižní Americe až dolů k Ohňové zemi.
Popis
Rozpětí křídel má mezi 274 a 310 cm. Hmotnosti dosahuje okolo 12 kg. Nejčastěji se vyskytuje ve výškách 3000-5000 m n. m.
Rozmnožování
Pohlavní dospělosti dosahuje mezi 6. a 7. rokem života. Hnízdění probíhá jednou za 2 roky od září do ledna, nejčastěji v nepřístupných skaliscích. Snáší jen jedno vejce bílé barvy, na kterém sedí 7-9 týdnů. O potomka pečuje v hnízdě ještě dalších 6 měsíců. Mládě je zcela samostatné ve 12-18 měsících.
Způsob života
Je to samotářský pták, jen někdy žije v páru. Živí se hlavně mršinami.
dravci-harpyje
4. srpna 2010 v 16:00 | Lewis | zvířata
Harpyje pralesní
Harpyje pralesní (Harpia harpyja, Linné 1758) je největším dravcem Jižní Ameriky, může mít rozpětí křídel až dva metry a hmotnost 9 kilogramů, samec je výrazně menší než samice. Má masivní zobák a mohutné silné nohy opatřené až 13 cm dlouhými drápy. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně - hřbet je břidlicově černý, hlava a krk šedé, břicho bílé. Nohy jsou žluté. Ptáci mají v dospělosti na hlavě vztyčitelnou dvojitou chocholku.
Harpyje má široká zaoblená křídla a dlouhý ocas, což jí umožňuje manévrovat mezi stromy.
Potrava
Harpyje je aktivní lovec, způsobem lovu připomíná jestřába. Létá nízko nad lesem, na vyhlédnutou oběť se vrhá střemhlavým letem, obratně manévruje mezi stromy rychlostí až 80 km/h a strhává kořist z větví pomocí svých silných drápů. Dokáže ulovit až 10 kg těžkou kořist a ve vzduchu unese až 3/4 vlastní hmotnosti.
Loví vřešťany, chvostany, malpy i jiné opice, lenochody, aguti, mravenečníky, vačice, papoušky i jiné ptáky.
Hnízdění
Hnízdo je umístěné vysoko na stromech a může mít průměr až 1,5 m.
Samice snáší jedno až dvě vejce, které zahřívá 56 dní. Mláďata jsou schopna letu až za 140 dní, dalšího půl roku je rodiče krmí na hnízdě a mládě zůstává v blízkosti hnízda i několik let. Harpyje vyvádějí mladé jen jednou za tři roky a většinou odchovají z každé snůšky jen jedno mládě.
Rozšíření
Nížinné deštné pralesy Střední a Jižní Ameriky. Je ohrožena mýcením pralesů.
Jiné harpyje
Kromě harpyje pralesní se v Jižní Americe vyskytuje také podobná harpyje krahujcová (Morphnus guianensis), která nemá dvojitou chocholku, hruď a břicho má hnědobíle pruhované, ozobí a oči žluté. Vyskytuje se ve dvou barevných formách, světlé a tmavé.
Způsobem života se harpyji podobá filipínský orel opičí.
dravci-včelojed
4. srpna 2010 v 15:57 | Lewis | zvířataVčelojed lesní (Pernis apivorus) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých.
Včelojed lesní v letu
Mladí ptáci v hnízdě
Dorůstá o něco větší velikosti než káně lesní (52 - 60 cm), v rozpětí křídel měří 135 - 150 cm a dosahuje hmotnosti 580 - 950 g. Zbarvení opeření je u něj variabilní, obecně však mívá hnědý hřbet, skvrnitou hruď a šedou hlavu, za letu jsou patrné i jeho bílé pruhy na spodní straně křídel.
Včelojed lesní hnízdí na většina území Evropy a v západní Asii. Je tažný se zimovišti v tropické Africe. V České republice se jedná o ohrožený druh, který je přísně chráněn. Ročně na našem území hnízdí v počtu 600 - 850 párů.
Včelojed lesní je dravec specializovaný na požírání vos a sršní a jejich larev, ačkoli v malé míře loví i jiné malé živočichy. I přesto, že jeho latinský (jeho druhový název apivorus se dá do češtiny přeložit právě jako včelojed) i český název odkazuje na požírání včel, hrají v jeho potravě menší roli než vosy.
Včelojed lesní hnízdí v lese a po většinu roku je obtížné jej ve volné přírodě spatřit. Výjimkou jsou svatební tance, při kterých je v letu nápadný tleskáním křídel. Samci jsou během období hnízdění, které trvá od května do srpna, silně teritoriální. Hnízdo si staví vysoko na stromech a ročně do něj klade 1 - 2 hnědě skvrnitá vejce.
dravci-jestřáb
1. srpna 2010 v 14:54 | Lewis | zvířataTento článek je o podrodu ptáků. O spisovateli a skautském vůdci pojednává článek Jaroslav Foglar.
Jestřáb je český název některých krahujcovitých dravců z rodu Accipiter. Ačkoli se v češtině používá jako název rodový, značí podrod Astur.
Druhy
- jestřáb australský (Accipiter fasciatus)
- jestřáb bílý (Accipiter novaehollandiae)
- jestřáb Cooperův (Accipiter cooperi)
- jestřáb červenohřbetý (Accipiter melanoleucus)
- jestřáb červený (Accipiter ridiatus)
- jestřáb halmaherský (Accipiter henicogrammus)
- jestřáb chocholatý (Accipiter trivirgatus)
- jestřáb jihoamerický (Accipiter poliogaster)
- jestřáb kaštanový (Accipiter buergersi)
- jestřáb kubánský (Accipiter gundlahi)
- jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
- jestřáb madagaskarský (Accipiter henstii)
- jestřáb molucký (Accipiter meyerianus)
- jestřáb novoguinejský (Accipiter doriae)
- jestřáb růžový (Accipiter rufitorques)
- jestřáb Sclaterův (Accipiter haplochrous)
- jestřáb Schlegelův (Accipiter rhodogaster)
- jestřáb šedobílý (Accipiter poliocephalus)
- jestřáb šedohlavý (Accipiter princeps)
- jestřáb tachiro (Accipiter tachiro)
(pokud chcete napsat o jestřábovi s těchto druhů tak pište "zprávu autorovy" )
dravci- krahujec
1. srpna 2010 v 14:50 | Lewis | zvířataKrahujec krátkoprstý
Krahujec krátkoprstý (Accipiter brevipes) je malý dravec z čeledi krahujcovitých. Je velmi podobný krahujci obecnému, liší se černými špičkami křídel, středními ocasními pery bez proužků a tmavýma očima. Mladí ptáci a samice mají tmavý podélný proužek na bradě. Výjimečně byl zjištěn také na území České republiky (v září 1958 střelena mladá samice u Nové Bělé na Ostravsku).
Krahujec obecný
Krahujec obecný (Accipiter nisus) je malý dravec z čeledi jestřábovitých rozšířený v Evropě, střední a východní Asii a severní Africe.
Popis
- Délka těla:
- samec: 30 - 33 cm
- samice: 35 - 39 cm
- Rozpětí křídel:
- samec: 60 - 63 cm
- samice: 74 - 79 cm
- Hmotnost:
- samec: 150 g
- samice: 280 g
Krahujec obecný je štíhlý pták s krátkými a širokými křídly, poměrně dlouhými žlutými končetinami, krátkým šedým zobákem a dlouhým ocasem. Samec má břidlicovitě šedý hřbet a křídla, bíločervené břicho s černým příčným pruhováním, samice je výrazně větší, má hnědošedý hřbet a křídla a bílé břicho s černým pruhováním bez červeného zbarvení. Mladí ptáci mají hnědě zbarvený hřbet a hnědé pruhování na břiše. V České republice nám hrozí záměna pouze s výrazně větším a silnějším jestřábem lesním.
Chování:
Krahujec obecný žije skrytým způsobem života v lesích, zvláště jehličnatých, ale v zimě ho můžeme spatřit i v parcích nebo jiných stromových porostech poblíž lidských sídel. Většina populací je stálá, včetně té v Česku, ačkoli ptáci ze severnějších evropských oblastí migrují do severní Afriky, severoasijské populace zase převážně do severní Indie.
Jeho potravou se většinou stávají drobní ptáci (vrabci, kosi, pěnkavy, sýkory) a jejich mláďata, ačkoli výjimečně loví i menší druhy savců, nevelký hmyz nebo některé druhy žab. Na svou kořist číhá na pozorovatelně ve větvích stromů, pokud je to nutné, tiše ji následuje a poté překvapí náhlým výpadem.
Často se uchyluje k aktivnějšímu způsobu lovu: Prolétává svým revírem bez předem určeného cíle a snaží se zaskočit nic netušící kořist nečekaným vpádem. Zaměřuje se především na nepřehledné a členité úseky (křoviny, husté lesy, zastavěná území...). Létá skrytě (těsně nad zemí, podél stěn, prolétává křovinami a stromy...), aby byl kořistí spatřen co možná nejpozději a mohl se jí zmocnit dříve, než stihne patřičně zareagovat.
Často se uchyluje k aktivnějšímu způsobu lovu: Prolétává svým revírem bez předem určeného cíle a snaží se zaskočit nic netušící kořist nečekaným vpádem. Zaměřuje se především na nepřehledné a členité úseky (křoviny, husté lesy, zastavěná území...). Létá skrytě (těsně nad zemí, podél stěn, prolétává křovinami a stromy...), aby byl kořistí spatřen co možná nejpozději a mohl se jí zmocnit dříve, než stihne patřičně zareagovat.
Nijak často se neozývá. Občas u něj můžeme zaslechnout kejhavé "kee-kee-kee-kee", na hnízdě se většinou ozývá rychlým "kjukjukjukjukju".
Své hnízdo si krahujec obecný staví na stromech v nevelkých výškách, většinou ve větvích smrků nebo jedlí. Hnízdí od dubna do července a ročně klade jednu snůšku obsahující 4 až 6 vajec. Samice na vejcích sedí po dobu 33 dnů. Při hnízdění je vysoce zranitelná a spoléhá pouze na to, že ji díky jejímu zamaskování predátor nespatří. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba po 30 dnech života.
Krahujec šikra
Krahujec šikra (Accipiter badius) je 26-30 cm velký dravec z čeledi jestřábovitých. Celoročně obývá subsaharskou Afriku a jižní Asii, zejména Indii.
Dospělí ptáci mají světle hnědou svrchní stranu těla a bílou, jemně rudě pruhovanou spodinu. Pohlaví jsou si přitom velmi podobná, samci jsou pouze mírně menší. Mladí ptáci mají na rozdíl od dospělců hnědě skvrnité břicho.
Obývá otevřené lesy a savany. Při lovu spoléhá na moment překvapení, jeho kořistí se přitom nejčastěji stávají ještěrky, velký hmyz, malí ptáci a savci. Hnízdo buduje na stromech a klade do něj 3-7 vajec.
dravci -káně
1. srpna 2010 v 14:40 | Lewis | zvířataKáně Lesní
Káně lesní (Buteo buteo), dříve známá také pod názvem káně myšilov, je středně velký dravý pták z čeledi jestřábovití a hned po poštolce obecné (Falco tinnunculus) náš nejhojnější dravec.[1
Popis
- Délka těla: 53 cm
- Rozpětí křídel: 110 - 130 cm
- Hmotnost: 0,7 - 1,3 kg
Káně lesní je štíhlý pták velikosti káně rousné se zakulacenými a širokými křídly, poměrně krátkým ocasem, zakřiveným zobákem a krátkými pařáty s ostrými drápy. Zbarvení je velice variabilní od černohnědé až po bledě smetanovou. Vrchní strana těla bývá jednobarevná, spodní světlejší s hnědým pruhováním, zobák je černý, na ocasních perech má tmavé proužky. Pohlaví se zbarvením neliší.
V Evropě bývá občas zaměňována s včelojedem lesním (Pernis apivorus) nebo káně rousnou (Buteo lagopus).
Mimo období rozmnožování a tahu žije káně lesní po většinu roku samostatně. Často můžeme zaznamenat její přítomnost také díky charakteristickému mňoukavému "vjiéé", kterým se ozývá zvláště za letu.
Potravu vyhlíží z vyvýšeného místa, např. stromu či drátů elektrického vedení, případně za letu. Patří mezi cenné požírače myšovitých škůdců, kteří tvoří hlavní složku její potravy. Často ji můžeme zahlédnout i u mršiny, které někdy požírá i u samých okrajů silnic, občas uloví také plaza, jiného menšího savce nebo malého ptáka.
Mláďata v prachovém peří
Před spářením provádí vznášivé lety ve velké výšce, s příkrými pády a rychlým stoupáním. Během dubna až června si staví na stromech mohutné hnízdo z větví, do kterého klade 1 - 2 nažloutlá vejce s rezavohnědým skvrněním o velikosti 51 × 15 mm. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče po dobu 33 - 35 dní. Mláďata opouští hnízdo zhruba v 46. dni života.
V přírodě se obvykle dožívá asi 10 let. Nejstarší káně kroužkovaná v České republice, byla sražena autem ve věku 17 let a 1 měsíc.
on-line hry na internetu-viry
1. srpna 2010 v 11:54 | LewisAhoj
chi jen říci že na internetu najdete hodně informací např.: obrázky články nazvy různých věcí . Ale také tam jsou viry a spamy na tyhle věci si dejte pozor. Také tam jsou návykové hry (on-line hry)
např.: travian,ikariam,divoké kmeny, 4srory,oGame,gladiatus
jsou to návykové hry já třeba hraju travian lidi na tom začnou být závislí a to je špatně . tak vás chci upozornit dejte si pozor na tyto hry a na stránky které neznáte . Na různých stránkách se objevuje například CLICK HERE nebo JSTE 999 999 této návštěvníkem této stránky vizvedněte si zde svojí cenu
tohle jsou viry a spamy .
tohle je všechno.
Zatím ahoj